HorecSport Home Page                                                                  

 

                                                                                                                                                                                   

Orlí  stezka - Orla perč 2015

 

Čekal sem, že se něco plánuje, ale že to bude z druhé strany Tater, o tom sem neměl ani páru. V telefónu od Jirky slyším “jedeš do Tater,má byt plech a teplo”. Odpovídam no jasně. Pondělí odpoledne, sraz u mě doma, nákup budem řešit cestou. Vše klape podle plánu. Na dálnici si dáváme malou svačinku a valíme bez zastávky až na čáru. Cestou kupujem dálniční známku, na pumpe před čárou. Vyzvedáváme Ivánka doma v NM. Rychlé přivítání před barákem, materiál a slivovice jdou do kufru. Ještě Kaufland, pokoupit proviant a šup na dálnici směr BCNL. Cesta utiká krásně, ve voze se dozvídám, co mě vlastně čeká, pač Jirka už plán znal. Plán je orlí stezka-z polské strany Tater.Po příjezdu na barák kontrolujeme materiál, degustujeme slivovici, pojidame dobroty.Ráno budem vztávat brzo, proto jdem i brzo spát.

 Uterý ráno, k snídani připravuji míchaná vajčka, čaj do termosek a kávu.Vyrážime na vlak do Starého Smokovce, od tud pokračujem busem do Lysé Polany. Výhodou je, že nikdo z nás neřídí, proto dáme pivko. Sladký Bažant, uff. V Lysé Polaně se zastavujem při ubytovně, kde si doplnujeme  břicha pivem. Odtud jdeme přes most na polskou stranu, po silnici až k bráně do narodního parku-malá formalita v podobě vstupneho. Auta a konské povozy odtud vozí turisty k jednomu z nejnavštěvovanějších míst v Tatrách, k plesu Mořské Oko.My musíme po svých. Po necelé hodině přichazime na rozcestí, dál po silnici je to k Mořskému oku a doprava po kameném chodniku je to na chatu kam míříme my. Chata - schronisko se nachází v Dolině Pieciu Stawow Polskich. Tam dorážíme po 4hodinách pěkným lesním terénem v doline Roztoki. Posledím a nejnáročnejším úsekem je zladovatelý traverz pri vodopáde na hranu jezer. Při pohledu do údolí za nám a štíty, které nás obklopují, sem si  jistej, že sem v ráji.Odpočíváme na kameni při jezeře.Fotíme vrcholící západ slunce.Po malém  oddychu nám zbýva jen dorazit na chatu. Chata je krásná kamenná, leží přimo u jezera. Vcházíme dovnitř, po krátkém rozkoukaní platíme za dvě noci, berem klič od pokoje a odchazime se zabydlet. Večery už máme  nacvičeny z jiných  akci. Slivovice, mistní  specialitu -pivo  s  malinovou  štávou nezkoušíme, dáváme  přednost  jen  pivu.  Ochutnáváme lokalní  jidlo  Bigos, je to zelí, maso  a klobása. Docela vitamínová bomba . Mapa na stole ukazuje několik možností, jak si užit přisti den. Jde se spát.

Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS
Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS  Highslide JS  Highslide JS

Středa. Vstáváme brzo, před šestou .Věci a batohy máme nachystaný z večera a tak nám nic nebráni vyrazit. Zaléváme kávu a jde se na to, slunce je daleko za horama. Doražíme na rozcestník. Ráno je opravdu teplé. Jdem na lehko, začínáme stoupat na Kozi wierch. Cestou stoupá slunce nad štíty slovenské části Tater. Dorážime na pekné místo, Ivanek podle situace navrhuje nasadit mačky a sedáky, doplnujem energii, protože sme nesnídaly. Ivánek a Jirka jdou kouknout na hranu sněhu. Vědí, že nejsem žádnej lezec, proto se ujištují, že  nebudou problemy hned na začátku. Vyražíme severní častí orli stezky.  Je tu ve žlabech nafoukáno dost sněhu, díky mě chlapci nikam nechvátají. Cesta se stale mění, jednou se jde na sluníčku, pak se cesta přehoupavá na sněhové pole. Cesta je dobře zajištěná řetězi, výhledy jsou famózni. V půlce potkáváme holku z klukem, kteří to jdou z druhé strany.. Den se dávno přehoup do druhé půlky, mačky nesundávame, po celou dobu je máme  na nohách.  Obcházíme další štít, překonáváme sněhové stoupání, okolo 4 hodiny přichazime do sedla Kryzne, kde tahle nádhera  končí. Sme rádi, že to končí takhle, před náma je celé panorama Tater. Oddych to je to, co potřebujem, doplnit energii a připravit se na cestu dolu. Cesta dolu bývá nekonečná a taky je. Jen stáda kamzíků nam dělají společnost, slunce  rychle zapadá. Sestupujeme stále po chodníku a slunce už dočista opustilo dolinu. Konečně je tady rozcestník u jezera, pořizujeme  poslední společnou fotku a jen kousek nas dělí od chaty, sprchy a jidla.

Večer je v plném proudu. Sprcha a  kousek žvance nám vrátila silu. Seznamujeme se se zbytkem chaty a prišlo aj na pivo s malinovou šťávou J. Společnost nám robí celý večer mistní chodíci encyklopedie Adam a nejaká divná baba, co má frekvenci 1233 otázek za hodinu. Byl to pekný den v horách. Ješte par piv a jde se spát.

Highslide JS  Highslide JS Highslide JS  Highslide JS Highslide JS Highslide JS
Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS
Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS
Highslide JS  Highslide JS Highslide JS Highslide JS  Highslide JS  Highslide JS

    

Čtvrtek. Nikdo nikam nechváta, jedina naše starost je dostat se do Polany včas na bus....Dve a půl hodiny a sme na silnici k zachytnýmu parkovišti, opouštime park.. V Lysé Polaně si kratíme čas pivem a kávou. Bus nás na přelomu dne odvaží do Starého Smokovce, jídlo v místní jídelně. Segedin je segedín. V BCNL se dávame sebe i věci dokupy, naložit vše do auta a válime dom. Byl to krásnej vejšlap.               

  

Highslide JS  Highslide JS  Highslide JS  Highslide JS Highslide JS Highslide JS
Highslide JS Highslide JS  Highslide JS  Highslide JS Highslide JS   

    

 Ivan-Jirka-Jenda